V spominj Matija Čopa
← O mraku. | V spominj Matija Čopa. Zbirka Krajnska čbelica (1848). Dr. Prešerin. |
Poserčenje. → |
|
(Po gerški al latínski méri [1]).
Bíl tájat' naš léd se začél, pomlád je drugot žé;
V dragi slovenski v krotèn ni domovíni vihár.
Stešemo svój čôlnič z Bogam zročímo ga valóvam,
Skal bréznov se ogibát' šè nenavajeniga,
Zvézde, ki réš'jo, bilé neznáne, ki čoln pogubêjo;
Lel bil náš kermár, drugi je bil Palimúr.
Tí nam otél čôlnič si, mu kermo in jádra poprávil,
Tí mu pokázal pót právo v dežéle duhóv.
Skríta nobêna bilà ni zvézd ti nebá poezíje,
Slédnji je bil ti domáč jézik omíkan, učen.
Kar Rímljan je, svetá gospód, kar Grecija módra,
Lah, Francoz, Spanijól, Némec in Albijonec,
Čêh, Polják, kar Rús in Ilír, kar ród je slovénski
Izmíslil slavnih čása do tvôj'ga pisánj,
Polno si njih znádnost imel, velikán učenósti!
Tí zakláde duhá Krêzove bíl si nobrál.
Žlatniga nísi domá zaklépal blágodaróva,
Sêbi zročêno mladóst, druge si z njím bogatíl —
Zastávil kómej si peró — pred praznovajóče
V zgubo velíko rodú, kríviga dôsti zamúd,
V Sáve deréče valóv vertincih smert te zasáči,
Glas zaprè besedí, 'z rók ti potegne peró.
Zemlja, nemíli čuvaj, zaklàd tvój varúje skópa,
Gróbi na tvôjim očí máteri Slávi rosé;
Níso suhée nam perjátlam, ki se spomnimo têbe,
Zmíslimo predrágih tvôje ljubézni daróv.
Naj se učenóst in imé, čast tvôja, roják! ne pozábi,
Dôkler têbi dragó v Krajni slovénstvo živí.
- ↑ Glasnikí z udárji, ali od dveh soglasnikov v ravno tisti, ali pa od êniga v ravno tisti, od druziga v prihódnji besédi nasledvani so dólgo, vsi drugi kratko mérjeni.
Glásnik pred glásnikam je vsêlej pogóltnjen.